Interaktivní

Kdy bylo trilobitů nejvíc.

Křivka počítá, kolik rodů z atlasu má doložený výskyt v každém okamžiku. Vrchol vychází na 457,8 Ma, tedy do ordoviku. Druhá křivka ukazuje počet řádů – ta klesá po schodech, protože řády nemizí postupně, ale naráz.

Nahoře rody atlasu (nejvýš 30), dole řády (nejvýš 9).

30 rodů z atlasu, 9 řádů

    Co křivka ukazuje a co ne

    Není to křivka pestrosti trilobitů, ale křivka atlasu. Počítá 87 rodů, které web popisuje, zatímco popsaných rodů je přes dvacet tisíc. Výběr je navíc vychýlený k českým nálezům a k rodům, které mají volně dostupnou fotografii.

    Křivka vrcholí v ordoviku, tedy v období, které kapitola o ordovické diverzifikaci popisuje jako dobu největší pestrosti trilobitů. Shoda ale nic nedokazuje: křivka měří, které rody atlas obsahuje, ne kolik jich žilo. Čísla o skutečné pestrosti jsou v databázi Paleobiology Database, ze které web přebírá rozsahy.

    Spodní křivka je poctivější: řádů je deset a jejich rozsahy jsou v atlasu úplné. Je na ní vidět, že po ordoviku ubývají po schodech a že poslední úsek od konce devonu drží jediný řád – Proetida.

    Zdroje rozsahů

    1. The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.
    2. Adrain, J. M. (2011): Class Trilobita Walch, 1771. In: Zhang, Z.-Q. (ed.): Animal biodiversity — an outline of higher-level classification. Zootaxa, 3148, s. 104–109.Klasifikace řádů, kterou web používá jako výchozí.
    3. Cohen, K. M. – Finney, S. C. – Gibbard, P. L. – Fan, J.-X. (2013, průběžně aktualizováno): The ICS International Chronostratigraphic Chart. Episodes, 36, s. 199–204. https://stratigraphy.org/chartStáří hranic period a stupňů použité v celé časové škále na webu.