trilobiti.info

Časová škála

270 milionů let v šesti obdobích.

První doložení trilobiti se objevují zhruba 521 milionů let před současností, poslední mizí s koncem permu asi před 252 miliony let. Stáří hranic přebírá mezinárodní chronostratigrafická tabulka; s jejími revizemi se čísla mění o desetiny až jednotky milionů let.

Interaktivní

Postavte si dvě období vedle sebe.

Kambrický svět a permský svět nemají společného skoro nic: jinde leží pevniny, jiné řády v moři žijí. Výchozí dvojice je proto první a poslední období, ve kterém trilobiti existovali.

Mapa Země před 515 miliony let (kambrium) v Mollweidově zobrazení. Tmavě modrá je hluboký oceán, světle modrá mělké šelfové moře, hnědá a olivová souš, bílá zalednění. Tenké černé čáry ukazují, kde dnes leží hranice států.
Svět před 515 miliony let. Mapa Scotese a kol., CC BY 4.0

kambrium

Nejstarší období s doloženými trilobity. První skeletizovaní zástupci se objevují zhruba 521 milionů let před současností, tedy až po začátku periody.

Trvání
52 milionů let
Epoch
4
Rodů v atlasu
17
Z toho z Česka
9

Řády

Rody z atlasu

Šířka pruhu odpovídá délce období. Celý zobrazený úsek trvá 287 milionů let.

Rozsahy rodů

Všech 87 rodů na jedné ose

Každý pruh je jeden rod atlasu; delší pruh znamená delší doloženou dobu výskytu. Řazeno podle prvního výskytu, od nejstaršího.

  1. Olenellus520-506,5 Ma
  2. Redlichia518-505 Ma
  3. Ogygopsis515,3-497 Ma
  4. Ellipsocephalus513-500 Ma
  5. Olenoides513-499 Ma
  6. Agraulos509-500 Ma
  7. Eccaparadoxides509-500 Ma
  8. Paradoxides509-500 Ma
  9. Ptychoparia509-500 Ma
  10. Conocoryphe508-500 Ma
  11. Hydrocephalus508-497 Ma
  12. Peronopsis508-499 Ma
  13. Elrathia507-499 Ma
  14. Sao505-500 Ma
  15. Agnostus503-491 Ma
  16. Olenus497-493 Ma
  17. Remopleurides488,9-443,1 Ma
  18. Calymene486,9-409 Ma
  19. Ampyx480-444 Ma
  20. Bumastus478-422,7 Ma
  21. Carolinites477,1-458,2 Ma
  22. Colpocoryphe477,1-453 Ma
  23. Ectillaenus477,1-450 Ma
  24. Ormathops477,1-450,1 Ma
  25. Pricyclopyge477,1-458,2 Ma
  26. Placoparia477-453 Ma
  27. Selenopeltis477-445 Ma
  28. Asaphus474-458,2 Ma
  29. Encrinurus472-413 Ma
  30. Aulacopleura471,3-383 Ma
  31. Ceraurus471,3-443,1 Ma
  32. Cyclopyge471,3-443,1 Ma
  33. Flexicalymene471,3-422,7 Ma
  34. Sphaerexochus471-422,7 Ma
  35. Isotelus469,4-445 Ma
  36. Prionocheilus469,4-443,1 Ma
  37. Cheirurus469-383 Ma
  38. Illaenus468-453 Ma
  39. Eoharpes467-456 Ma
  40. Nobiliasaphus467-444 Ma
  41. Cryptolithus465-445 Ma
  42. Hypodicranotus462-449 Ma
  43. Marrolithus461,1-443,1 Ma
  44. Deanaspis461-449 Ma
  45. Bohemoharpes459,7-413 Ma
  46. Scharyia458,2-388 Ma
  47. Dalmanitina458-443,1 Ma
  48. Onnia458-449 Ma
  49. Triarthrus458-444 Ma
  50. Warburgella452,8-410,6 Ma
  51. Cromus450-419,6 Ma
  52. Dalmanites449-383 Ma
  53. Radiaspis445-386 Ma
  54. Kettneraspis443,1-385 Ma
  55. Scutellum443-372 Ma
  56. Trimerus441-411 Ma
  57. Harpes440-382,3 Ma
  58. Cyphaspis433-383 Ma
  59. Odontopleura433-427 Ma
  60. Otarion433-372 Ma
  61. Proetus433-383 Ma
  62. Schizoproetus432,9-382,3 Ma
  63. Ananaspis430,6-388 Ma
  64. Dicranurus419-410,6 Ma
  65. Koneprusia419-382,3 Ma
  66. Phacops419-359 Ma
  67. Reedops419-388 Ma
  68. Basidechenella413-382,3 Ma
  69. Dechenella413-382,3 Ma
  70. Odontochile413-393,5 Ma
  71. Erbenochile410,6-388 Ma
  72. Hollardops410,6-391 Ma
  73. Thysanopeltis410,6-388 Ma
  74. Comura400-388 Ma
  75. Psychopyge400-393,5 Ma
  76. Terataspis400-393,5 Ma
  77. Walliserops400-391 Ma
  78. Greenops393,5-372,2 Ma
  79. Drotops393-383 Ma
  80. Eldredgeops388-377 Ma
  81. Archegonus358,9-330,3 Ma
  82. Cummingella358,9-290,1 Ma
  83. Griffithides358,9-298,9 Ma
  84. Liobole358,9-330,3 Ma
  85. Paladin358,9-298,9 Ma
  86. Ditomopyge323,4-259,1 Ma
  87. Pseudophillipsia303,7-251,9 Ma

Zobrazeno 87 rodů

kambrium

538,8 Ma – 486,9 Ma · 52 milionů let

Nejstarší období s doloženými trilobity. První skeletizovaní zástupci se objevují zhruba 521 milionů let před současností, tedy až po začátku periody.

Epochy

  • terreneuv · 538,8 Ma–521 Ma
  • série 2 · 521 Ma–506,5 Ma
  • miaolingian · 506,5 Ma–497 Ma
  • furongian · 497 Ma–486,9 Ma
17 rodů v atlasu z tohoto období

ordovik

486,9 Ma – 443,1 Ma · 44 milionů let

Období největší druhové pestrosti trilobitů. Přibývají formy s velkýma očima, hluboká voda i volná hladina jsou obsazené.

Epochy

  • spodní ordovik · 486,9 Ma–471,3 Ma
  • střední ordovik · 471,3 Ma–458,2 Ma
  • svrchní ordovik · 458,2 Ma–443,1 Ma
37 rodů v atlasu z tohoto období

silur

443,1 Ma – 419,6 Ma · 23 milionů let

Po vymírání na konci ordoviku se počet čeledí už nevrátil na dřívější hodnoty. Přesto jde o období s dobře zachovanými faunami, včetně českých.

Epochy

  • llandovery · 443,1 Ma–432,9 Ma
  • wenlock · 432,9 Ma–426,7 Ma
  • ludlow · 426,7 Ma–422,7 Ma
  • přídolí · 422,7 Ma–419,6 Ma
23 rodů v atlasu z tohoto období

devon

419,6 Ma – 358,9 Ma · 61 milionů let

Poslední období, kdy jsou trilobiti nápadnou složkou mořské fauny. Vymírání na hranici frasnu a famennu jejich pestrost výrazně srazí.

Epochy

  • spodní devon · 419,6 Ma–393,5 Ma
  • střední devon · 393,5 Ma–382,3 Ma
  • svrchní devon · 382,3 Ma–358,9 Ma
35 rodů v atlasu z tohoto období

perm

298,9 Ma – 251,9 Ma · 47 milionů let

Poslední rody mizí při vymírání na konci permu. Po něm už žádný nález trilobita znám není.

Epochy

  • cisural · 298,9 Ma–274,4 Ma
  • guadalup · 274,4 Ma–259,9 Ma
  • lopingian · 259,9 Ma–251,9 Ma

Řády v tomto období

3 rody v atlasu z tohoto období

Odkud se ta čísla berou

Rozsahy v grafu vznikají spojením dvou nezávislých postupů. Stáří v milionech let se měří rozpadem radioaktivních prvků, a to ve vrstvách sopečného popela, které se do usazenin občas vloží. Takových vrstev je málo. Mezi nimi pořadí určují zkameněliny.

Klíčový je k tomu rod, který žil krátce, ale rozšířil se daleko. Vrstvy s ním se dají poznat na různých místech a vymezují tenký plátek času – biozónu. Trilobiti se na to hodí lépe než většina jiných skupin: měnili se rychle, plavali nebo se šířili larvami přes celá moře a jejich schránky se dochovávají. Proto na nich stojí členění kambria a spodního ordoviku. Tomuto postupu se říká biostratigrafie.

Stupeň je pak úsek, jehož spodní hranici mezinárodní komise ukotví v jednom konkrétním profilu a v jednom bodě. Furongian, nejmladší oddělení kambria, začíná tam, kde se v čínském profilu Paibi poprvé objevuje agnostidní trilobit Glyptagnostus reticulatus. Odsud se hranice přenáší jinam – vrstvy se korelují podle týchž druhů.

Z toho plyne, co graf výše umí a neumí. Pruh rodu je tak spolehlivý jako nálezy, ze kterých je sestavený: rod mohl žít déle, než kam sahá jeho nejstarší a nejmladší doložený kus. Hranice stupňů se navíc s revizemi mezinárodní tabulky posouvají o desetiny až jednotky milionů let, takže dvě vydání téhož údaje se mohou lišit.

Kde přitom v jednotlivých dobách ležely pevniny a moře, ukazuje mapa na stránce cesta časem: posuvníkem se dá projít celý rozsah a u každého stáří je vidět, kteří trilobiti z atlasu tehdy žili.

Zdroje časové škály

  1. Cohen, K. M. – Finney, S. C. – Gibbard, P. L. – Fan, J.-X. (2013, průběžně aktualizováno): The ICS International Chronostratigraphic Chart. Episodes, 36, s. 199–204; použité vydání v2026-06. https://stratigraphy.org/chartStáří hranic period a stupňů použité v celé časové škále na webu. Uvedené vydání se dá dohledat: tabulka nese číslo verze v záhlaví.
  2. Peng, S. – Babcock, L. E. – Robison, R. A. – Lin, H. – Rees, M. N. – Saltzman, M. R. (2004): Global Standard Stratotype-section and Point (GSSP) of the Furongian Series and Paibian Stage (Cambrian). Lethaia, 37, s. 365–379. https://doi.org/10.1080/00241160410002081Hranice furongianu ukotvená v profilu Paibi na prvním výskytu druhu Glyptagnostus reticulatus.
  3. The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.
  4. Chlupáč, I. – Brzobohatý, R. – Kovanda, J. – Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.Stratigrafie a vývoj Barrandienu v širším rámci české geologie.