trilobiti.info

Interaktivní

Od čtyř milimetrů po tři čtvrtě metru.

Trilobit není jedna velikost. Agnostus se vejde na nehet, Terataspis přerůstá předloktí. Tady jsou všechny rody atlasu na jedné ose.

Zobrazeno 87 rodů

  1. Agnostus4–10 mm
  2. Peronopsis4–12 mm
  3. Otarion5–20 mm
  4. Carolinites8–20 mm
  5. Deanaspis8–20 mm
  6. Odontopleura8–20 mm, až 30
  7. Aulacopleura8–25 mm
  8. Cyphaspis8–25 mm
  9. Liobole8–25 mm
  10. Marrolithus8–25 mm
  11. Scharyia8–25 mm
  12. Cryptolithus10–25 mm, až 30
  13. Radiaspis10–25 mm, až 40
  14. Agraulos10–30 mm
  15. Archegonus10–30 mm
  16. Cummingella10–30 mm
  17. Ditomopyge10–30 mm
  18. Hypodicranotus10–30 mm
  19. Koneprusia10–30 mm, až 45
  20. Olenus10–30 mm, až 40
  21. Paladin10–30 mm
  22. Sao10–30 mm
  23. Warburgella10–30 mm
  24. Ellipsocephalus12–30 mm
  25. Eoharpes15–30 mm
  26. Onnia15–30 mm, až 40
  27. Prionocheilus10–35 mm
  28. Proetus10–35 mm
  29. Schizoproetus10–35 mm
  30. Elrathia15–35 mm, až 50
  31. Kettneraspis15–35 mm, až 50
  32. Pricyclopyge15–35 mm
  33. Triarthrus15–35 mm, až 50
  34. Remopleurides10–40 mm
  35. Ampyx15–40 mm
  36. Basidechenella15–40 mm
  37. Cyclopyge15–40 mm
  38. Griffithides15–40 mm
  39. Pseudophillipsia15–40 mm
  40. Sphaerexochus15–40 mm
  41. Greenops25–40 mm
  42. Ormathops15–45 mm
  43. Ananaspis20–45 mm
  44. Flexicalymene20–45 mm
  45. Placoparia20–45 mm, až 60
  46. Ceraurus10–50 mm, až 130
  47. Bohemoharpes15–50 mm
  48. Calymene15–50 mm
  49. Dechenella15–50 mm
  50. Cromus20–50 mm
  51. Dicranurus20–50 mm, až 80
  52. Harpes20–50 mm
  53. Erbenochile30–50 mm
  54. Ptychoparia30–50 mm, až 70
  55. Conocoryphe20–60 mm
  56. Encrinurus20–60 mm
  57. Phacops20–60 mm
  58. Reedops20–60 mm
  59. Eldredgeops25–60 mm
  60. Walliserops30–60 mm
  61. Colpocoryphe20–70 mm
  62. Thysanopeltis25–70 mm
  63. Dalmanites40–70 mm
  64. Ectillaenus20–80 mm
  65. Olenellus25–80 mm
  66. Cheirurus30–80 mm
  67. Comura40–80 mm
  68. Eccaparadoxides25–90 mm
  69. Dalmanitina30–90 mm
  70. Hollardops30–90 mm
  71. Olenoides30–90 mm, až 100
  72. Scutellum30–90 mm
  73. Ogygopsis40–90 mm, až 120
  74. Psychopyge40–90 mm
  75. Asaphus30–100 mm
  76. Illaenus30–100 mm
  77. Odontochile50–100 mm, až 150
  78. Redlichia30–120 mm, až 250
  79. Bumastus40–120 mm, až 150
  80. Nobiliasaphus40–120 mm
  81. Selenopeltis50–120 mm, až 160
  82. Hydrocephalus40–150 mm, až 200
  83. Drotops60–150 mm, až 200
  84. Trimerus50–200 mm
  85. Paradoxides50–250 mm, až 450
  86. Isotelus80–300 mm, až 720
  87. Terataspis400–600 mm, až 700

Proč je osa logaritmická

Kdyby byla osa běžná, zabral by Terataspis celou šířku a všechny drobné rody by se slily do jedné čárky na jejím začátku. Na logaritmické ose znamená stejná vzdálenost stejný násobek: krok z jednoho centimetru na dva je stejně dlouhý jako z deseti na dvacet. Rozdíly mezi drobnými rody jsou tak čitelné, ale velikosti se nedají odhadovat okem – k tomu slouží porovnání výše, které kreslí na běžné ose.

Uvedené rozměry jsou obvyklé délky dospělých jedinců podél osy těla, jak je udávají použité zdroje u jednotlivých rodů. Delší údaj za čárkou je největší doložený kus. U ostnitých rodů se do délky počítají i trny, takže samotné tělo je podstatně kratší – u rodu Selenopeltis je to výslovně uvedené v profilu.

Zdroje rozměrů

  1. Whittington, H. B. a kol. (1997): Treatise on Invertebrate Paleontology, Part O, Arthropoda 1, Trilobita, Revised. sv. 1. Geological Society of America a University of Kansas.Souhrnná morfologie, terminologie a systematika trilobitů.
  2. The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.
  3. Gutiérrez-Marco, J. C. a kol. (2009): Giant trilobites and trilobite clusters from the Ordovician of Portugal. Geology, 37(5), s. 443–446.Obří ordovické exempláře a jejich hromadný výskyt.