Corynexochida · Styginidae
Scutellum
Devonský trilobit s ocasním štítem ve tvaru rozevřeného vějíře, který je větší než hlava. Barrande ho z Čech popisoval pod jménem Bronteus a z koněpruských vápenců je znám v desítkách druhů.
okres Prostějov
Čelechovice na Hané
Nejvýznamnější naleziště trilobitů mimo Barrandien.
Geologie
Světlé devonské vápence odkryté ve dvou opuštěných lomech na okraji obce. Sled je bohatý na faunu a patří k nejlépe prozkoumaným devonským profilům na Moravě.
Čím je lokalita významná
Trilobitová fauna čelechovických vápenců se od barrandienské liší a několik druhů odtud bylo popsáno jako nové, například Schizoproetus celechovicensis a Dohmiella moravica. Lokalita tak ukazuje, že český devon nemá jednu společnou faunu.
Přístup a ochrana
Státní lom i Růžičkův lom jsou národní přírodní památky. Odběr vzorků je bez povolení zakázaný, oba lomy jsou ale přístupné a opatřené informačními tabulemi.
Obecná pravidla sběru shrnuje stránka jak hledat a sbírat.
Jak to tam vypadá
Fotografie lokality Čelechovice na Hané
ZvětšitZarostlé stěny Růžičkova lomu u Čelechovic na Hané, národní přírodní památky.
Foto: Jiří KomárekLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Zmenšení při zachování poměru stran a převod do formátu WebP.
Najeďte na bod nebo se na něj přesuňte tabulátorem – ukáže se souvrství, stáří a počet rodů, které odtud atlas popisuje.
Typické rody
Co se tu nachází
Proetida · Proetidae
Dechenella
Devonský proetid s hustě členěným ocasním štítem a zřetelnými rýhami na glabele. Kayser ho roku 1880 zavedl jako skupinu uvnitř rodu Phillipsia; z Česka je doložený z čelechovických vápenců na Moravě.
.jpg){kind=link}
Proetida · Aulacopleuridae
Cyphaspis
Drobný trilobit s kulovitě nafouklou glabelou, jedenácti hrudními články a trnem na šestém osním kroužku. V Česku patří k fauně koněpruského útesu.
Corynexochida · Styginidae
Thysanopeltis
Devonský trilobit s ocasním štítem rozšířeným do vějíře zakončeného řadou hrotů. Vějíř je u něj delší než celý zbytek těla za hlavou.
Proetida · Proetidae
Schizoproetus
Proetid ze silurských a devonských vápenců. Typový druh rodu popsal Smyčka roku 1895 z moravských Čelechovic, takže rodové jméno je vázané na české naleziště.
Zdroje
- Chlupáč, I. – Brzobohatý, R. – Kovanda, J. – Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.Stratigrafie a vývoj Barrandienu v širším rámci české geologie.
- Česká geologická služba (průběžně aktualizováno): Databáze významných geologických lokalit. https://lokality.geology.cz/Popis, stratigrafické zařazení a ochranný režim českých lokalit.
- Česká geologická služba (průběžně aktualizováno): Geologické lokality – mapová služba. https://mapy.geology.cz/geologicke_lokality/Zdroj údajů o ochranném režimu jednotlivých lokalit uváděných na webu.
- The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.