Proetida · Phillipsiidae
Liobole
Drobný proetid ze spodnokarbonského kulmu. V Česku patří k mála rodům, které dokládají, že trilobiti u nás nekončí devonem.
Proetida · Phillipsiidae
Karbonský proetid, na kterém stojí členění spodnokarbonských trilobitů. Rod se dělí na řadu podrodů a jeho jméno proto v literatuře pokrývá širší okruh zvířat.
Stratigrafický rozsah
358,9–330,3 Ma · karbon

Od rodu Liobole se odlišuje zrnitým povrchem a počtem kroužků na ocasním štítu. Určení do podrodu, na kterém stojí stratigrafické použití, je prací se srovnávacím materiálem.
Prostředí. Kulmské jílovce a droby, tedy hlubší pánev s rychlým přínosem materiálu. Vápnité polohy uvnitř sledu obsahují nejhojnější faunu.
Potrava. Stavba hypostomu odpovídá zvířeti, které sbíralo drobné částice z povrchu dna.
Ve světě. Kulmské pánve Evropy od Britských ostrovů po Polsko, dále severní Afrika. Rozšíření odpovídá pásu pánví podél variského orogénu.
Obýval hlubší, špatně osvětlené části šelfu.
Rod Archegonus zavedl Hermann Burmeister roku 1843, tedy v době, kdy se karbonští trilobiti teprve začínali třídit. Jméno se od té doby používá široce a řada druhů se pod ním vede jen v podrodovém zařazení.
Celkovým tvarem se rod neliší od ostatních kulmských proetidů: oválné tělo, devět hrudních článků, hlavový a ocasní štít zhruba stejné délky. Rozhodují drobnosti – jemně zrnitý povrch, zřetelné rýhy kolem glabely a počet kroužků na ose ocasního štítu.
Praktický důsledek: na zploštělém materiálu z kulmských břidlic se určení často zastaví u čeledi. Kdo chce jít dál, potřebuje nezploštělý kus z vápnité polohy.
Členění spodnokarbonských proetidů se opírá o drobné znaky ocasního štítu a hlavy, a proto se s každou revizí mění. Archegonus se dělí na několik podrodů, které jiní autoři vedou jako samostatné rody. Ve starší literatuře proto jméno pokrývá širší okruh zvířat než dnes a určení ze sbírkových etiket je nutné brát s rezervou. Podobný osud potkal většinu jmen zavedených v devatenáctém století; obecně ho popisuje heslo o revizi.
Karbonští proetidi jsou už jen zbytkem toho, co bylo v ordoviku. Rody jako Archegonus nebo Liobole drží skupinu při životě až do permu, ale v pestrosti ani v počtu se ordovickým faunám nepřibližují.
Rod patří do řádu Proetida. Poslední řád, který přežil až na konec permu.
Snadná záměna
Proetida · Phillipsiidae
Drobný proetid ze spodnokarbonského kulmu. V Česku patří k mála rodům, které dokládají, že trilobiti u nás nekončí devonem.
Proetida · Phillipsiidae
Karbonský trilobit, kterého Reed roku 1942 vyčlenil z rodu Phillipsia. Patří k nejběžnějším trilobitům britského a belgického uhelného vápence a je doložený i ze spodního karbonu Moravy.
Proetida · Phillipsiidae
Karbonský trilobit s devíti hrudními články, jeden z mála rodů, které v mělkých mořích po devonu zbývaly. Jméno jeho typového druhu se dostalo až před Mezinárodní komisi pro zoologickou nomenklaturu.