Odontopleurida · Odontopleuridae
Koneprusia
Drobný devonský odontopleurid pojmenovaný podle Koněprus. Ocasní štít nese vedle dlouhého páru okrajových trnů ještě jeden trn ve střední rovině – znak, který ho odlišuje od ostatních ostnitých rodů.
okres Beroun
Koněprusy
Devonský útes s ostnitými trilobity.
Geologie
Světlé organodetritické vápence vznikly v prostředí mělkého útesu. Fauna je pestrá a zahrnuje rody, které jinde v pánvi chybějí.
Čím je lokalita významná
Koněpruské vápence patří k nejlépe prostudovaným devonským útesovým tělesům v Evropě. Rod Koneprusia nese jméno podle této lokality.
Přístup a ochrana
Vrch Zlatý kůň s Koněpruskými jeskyněmi je národní přírodní památkou, sousední Kobyla přírodní rezervací; obojí leží v chráněné krajinné oblasti Český kras. Čertovy schody jsou činný lom se zakázaným vstupem. Jeskyně jsou přístupné s průvodcem.
Obecná pravidla sběru shrnuje stránka jak hledat a sbírat.
Jak to tam vypadá
Fotografie lokality Koněprusy
Zvětšit2 fotografieHoubův lom ve velkolomu Čertovy schody u Koněprus.
Foto: Lubor FerencLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Zmenšení při zachování poměru stran a převod do formátu WebP.
ZvětšitStěny Houbova lomu pod vrchem Zlatý kůň; odkrývají devonské vápence.
Foto: T. KebertLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Zmenšení při zachování poměru stran a převod do formátu WebP.
Najeďte na bod nebo se na něj přesuňte tabulátorem – ukáže se souvrství, stáří a počet rodů, které odtud atlas popisuje.
Typické rody
Co se tu nachází
Phacopida · Dalmanitidae
Odontochile
Velký spodnodevonský dalmanitid s okem sahajícím téměř k okraji hlavy, dlouhými lícními trny a ocasním štítem zakončeným hrotem. V koněpruských vápencích patří k nejnápadnějším nálezům.
Proetida · Aulacopleuridae
Cyphaspis
Drobný trilobit s kulovitě nafouklou glabelou, jedenácti hrudními články a trnem na šestém osním kroužku. V Česku patří k fauně koněpruského útesu.
Určit nález odsud: klíč rovnou zúží atlas na rody z téhle lokality
Další rody z lokality
Dalších 6 rodů v atlasu
Souvislosti
Kapitoly, které lokalitu zmiňují
Zdroje
- Chlupáč, I. (1983): Trilobite assemblages in the Devonian of the Barrandian area and their relations to palaeoenvironments. Geologica et Palaeontologica, 17, s. 45–73.Vazba devonských společenstev na prostředí uvnitř pražské pánve.
- Chlupáč, I. – Brzobohatý, R. – Kovanda, J. – Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.Stratigrafie a vývoj Barrandienu v širším rámci české geologie.
- Česká geologická služba (průběžně aktualizováno): Databáze významných geologických lokalit. https://lokality.geology.cz/Popis, stratigrafické zařazení a ochranný režim českých lokalit.
- Česká geologická služba (průběžně aktualizováno): Geologické lokality – mapová služba. https://mapy.geology.cz/geologicke_lokality/Zdroj údajů o ochranném režimu jednotlivých lokalit uváděných na webu.