Praha 6

Praha-Šárka

Typová oblast šáreckého souvrství uvnitř Prahy.

Geologie

Údolí Divoké Šárky odkrývá tmavé břidlice s konkrecemi. Souvrství je zde definované a nese po lokalitě jméno.

Čím je lokalita významná

Šárecké souvrství patří ke stratigrafickým jednotkám, které se používají i mimo Česko. Pražská pánev v ordoviku ležela u vysokých jižních šířek, což je z místní fauny dobře patrné.

Přístup a ochrana

Divoká Šárka je přírodní rezervace v hranicích hlavního města. Odběr vzorků je vázaný na souhlas orgánu ochrany přírody, procházka podél výchozů je volná.

Obecná pravidla sběru shrnuje stránka jak hledat a sbírat.

Jak to tam vypadá

Zvětšit2 fotografie

Skalní výchozy v Divoké Šárce, kde vystupuje šárecké souvrství.

Foto: AktronLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Zmenšení při zachování poměru stran a převod do formátu WebP.

Zvětšit

Skály nad údolím Džbán v přírodní rezervaci Divoká Šárka.

Foto: PrazakLicence: CC BY-SA 3.0Úpravy: Převod do formátu WebP.

Body odpovídají skutečným zeměpisným souřadnicím, mapa ale nezobrazuje terén ani hranice. Slouží k orientaci, ne k navigaci.

Najeďte na bod nebo se na něj přesuňte tabulátorem – ukáže se souvrství, stáří a počet rodů, které odtud atlas popisuje.

Typické rody

Co se tu nachází

Phacopida · Pliomeridae

Placoparia

Slepý ordovický trilobit s hrudí připomínající žebra litinového radiátoru. V rokycanských konkrecích se zachoval prostorově, včetně tykadel a obsahu střeva.

Velikost: 20–45 mm
Způsob života: lezec po dně
V Česku: doložen

Phacopida · Dalmanitidae

Ormathops

Ordovický dalmanitid s velkýma očima, který se v Čechách nachází uzavřený v konkrecích šáreckého souvrství. Nezploštělý materiál z nich patří k nejlépe zachovaným ordovickým trilobitům Evropy.

Velikost: 15–45 mm
Způsob života: plavec u dna
V Česku: doložen

Asaphida · Cyclopygidae

Cyclopyge

Ordovický trilobit s očima přes celou líci, šesti hrudními články a bez lícních trnů. Plaval ve volné vodě na spodní hranici průniku světla; typový druh popsal Barrande z pražské pánve.

Velikost: 15–40 mm
Způsob života: obyvatel volné vody
V Česku: doložen

Určit nález odsud: klíč rovnou zúží atlas na rody z téhle lokality

Další rody z lokality

Dalších 5 rodů v atlasu

Souvislosti

Kapitoly, které lokalitu zmiňují

Zdroje

Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Academia, Praha.Popis pražských a berounských lokalit včetně přístupnosti.
Česká geologická služba (průběžně aktualizováno): Databáze významných geologických lokalit. https://lokality.geology.cz/Popis, stratigrafické zařazení a ochranný režim českých lokalit.
Fatka, O. – Mergl, M. (2009): The „microcontinent“ Perunica: status and story 15 years after conception. Geological Society, London, Special Publications, 325, s. 65–101. https://doi.org/10.1144/sp325.4Paleogeografická poloha české pánve v paleozoiku.
Česká geologická služba (průběžně aktualizováno): Geologické lokality – mapová služba. https://mapy.geology.cz/geologicke_lokality/Zdroj údajů o ochranném režimu jednotlivých lokalit uváděných na webu.