trilobiti.info

Phacopida · Phacopina · Dalmanitidae

Ormathops

Delo, 1935

Ordovický dalmanitid s velkýma očima, který se v Čechách nachází uzavřený v konkrecích šáreckého souvrství. Nezploštělý materiál z nich patří k nejlépe zachovaným ordovickým trilobitům Evropy.

Stratigrafický rozsah

477,1-450,1 Ma · ordovik

Spodní až svrchní ordovik, stupně floj až katian. České nálezy se soustřeďují do středního ordoviku, do stupně darriwil.

Typový druh
Ormathops atavus (Barrande, 1872)
Velikost
15–45 mm
Hrudní články
11
Způsob života
plavec u dna
V Česku
doložen
Zvětšit4 fotografie

Ormathops sp. (GIT 704-169-1) z Batou v Maroku ostré makro celé schránky shora, patrné oko, glabela i žebra hrudi, s měřítkem 5 mm.

Foto: Department of Geology, TalTechLicence: CC BY 4.0Úpravy: Zmenšení při zachování poměru stran a převod do formátu WebP.

Zvětšit

Dva úlomky trilobita rodu Ormathops v tmavé hornině vedle centimetrového měřítka, vpravo vyklenutý hlavový štít, vlevo článkovaná část těla.

Foto: Bob Day, University of California Museum of PaleontologyLicence: CC BY 4.0Úpravy: Výřez se snímkem fosilie, zmenšení při zachování poměru stran a převod do formátu WebP.

Zvětšit

Ormathops sp. (GIT 704-169-2) šikmý pohled na částečně stočeného jedince, vedle otisk dalšího kusu.

Foto: Department of Geology, TalTechLicence: CC BY 4.0Úpravy: Zmenšení při zachování poměru stran a převod do formátu WebP.

Zvětšit

Ormathops sp. (GIT 704-170) celý jedinec v pískovci, hladší zachování, pohled shora s měřítkem.

Foto: Department of Geology, TalTechLicence: CC BY 4.0Úpravy: Zmenšení při zachování poměru stran a převod do formátu WebP.

Fotografie rodu Ormathops

Foto: Licence:

Úpravy:

Určovací znaky

  1. Oční plocha je vysoká a klenutá, u některých druhů se zvedá nad úroveň glabely.
  2. Glabela se dopředu rozšiřuje a je oddělená hlubokými postranními rýhami.
  3. Hruď má jedenáct článků, lícní trny jsou krátké nebo chybějí.
  4. Ocasní štít je trojúhelníkovitý, s několika páry žeber a bez okrajových trnů.

Odborné pojmy z těchto vět vysvětluje slovník.

Pozor na záměnu

Od ostatních ordovických dalmanitidů pražské pánve se odlišuje výškou oční plochy a členěním glabely. Na zploštělém materiálu z břidlic je výška oka neměřitelná, takže určení zůstává u čeledi.

Výskyt a způsob života

Prostředí. Tmavé jílovité břidlice hlubšího šelfu. České nálezy pocházejí ze šáreckého souvrství, kde se schránky zachovaly uvnitř pelosideritových konkrecí.

Potrava. Velké oči a stavba hypostomu odpovídají zvířeti, které se pohybovalo u dna a sledovalo okolí. Výklad o způsobu získávání potravy vychází z morfologie, ne z přímého nálezu potravy.

Ve světě. Kromě Čech je rod uváděný z Francie, Iberského poloostrova, Německa a severní Afriky. Rozšíření sleduje pás pánví na severním okraji Gondwany.

Způsob života. Plavec u dna: plaval nízko nad dnem a k němu se také vracel. Stejně žily 2 z 87 rodů atlasu.

České lokality

Většina ordovických trilobitů z Čech se zachovala zploštělá v břidlicích. Rod Ormathops je výjimkou: v okolí Rokycan se nachází uvnitř kulovitých konkrecí, které schránku uzavřely dřív, než ji stačil sediment stlačit.

Podle čeho rod poznáte

Rozhoduje oko. Oční plocha je vysoká, silně klenutá a u některých druhů se zvedá nad úroveň glabely, takže při pohledu z boku tvoří nejvyšší bod hlavy. Glabela se dopředu rozšiřuje a od lící ji oddělují hluboké rýhy.

Hruď má jedenáct článků, což u Phacopiny platí obecně. Ocasní štít je trojúhelníkovitý, s několika páry žeber a bez okrajových trnů – tím se rod liší od Dalmanitiny, která bývá zakončená hrotem.

Proč jsou konkrece z Oseku výjimečné

Rokycanské konkrece vznikly srážením minerálu kolem odumřelých těl. Uvnitř zůstal zachovaný původní tvar včetně vyklenutí, které se na zploštělém materiálu měřit nedá. Proto se právě z tohoto materiálu odvozují údaje o skutečné výšce oční plochy a o proporcích těla. Podrobněji lokalitu popisuje stránka Osek u Rokycan.

Stejné souvrství je odkryté i v Divoké Šárce, kde bylo definované a odkud nese jméno.

Velké oči v temné vodě

Šárecké břidlice se ukládaly v hlubší části šelfu, kam dopadalo jen málo světla. Kombinace velkého oka a tmavého sedimentu se v literatuře vykládá dvojím způsobem: buď zvíře žilo v šeru a velké oko mu pomáhalo zachytit zbytek světla, nebo se pohybovalo výš ve vodním sloupci a do sedimentu se dostalo až po smrti. Rozhodnout mezi oběma možnostmi by vyžadovalo optický rozbor čoček, jaký byl proveden u pelagických rodů – souvislosti popisuje kapitola oči a vidění.

Zařazení

Rod patří do řádu Phacopida. Trilobiti se schizochroálníma očima a proparijními švy.

Zdroje

  1. Jell, P. A. a Adrain, J. M. (2003): Available generic names for trilobites. Memoirs of the Queensland Museum, 48(2), s. 331–551. https://doi.org/10.5281/zenodo.16475295Katalog všech platně zveřejněných rodových jmen trilobitů s typovým druhem, původním nalezištěm a stářím. Web z něj bere typové druhy.
  2. Chlupáč, I. – Brzobohatý, R. – Kovanda, J. – Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.Stratigrafie a vývoj Barrandienu v širším rámci české geologie.
  3. Whittington, H. B. a kol. (1997): Treatise on Invertebrate Paleontology, Part O, Arthropoda 1, Trilobita, Revised. sv. 1. Geological Society of America a University of Kansas.Souhrnná morfologie, terminologie a systematika trilobitů.
  4. Adrain, J. M. (2011): Class Trilobita Walch, 1771. In: Zhang, Z.-Q. (ed.): Animal biodiversity — an outline of higher-level classification. Zootaxa, 3148, s. 104–109. https://doi.org/10.11646/zootaxa.3148.1.15Klasifikace řádů, kterou web používá jako výchozí.
  5. Vaněk, J. – Valíček, J. (2001): New index of the genera, subgenera and species of the Barrandian trilobites. Palaeontologia Bohemiae, 7, s. 1–49.Aktualizovaný soupis barrandienských rodů a druhů.
  6. Fatka, O. – Mergl, M. (2009): The „microcontinent“ Perunica: status and story 15 years after conception. Geological Society, London, Special Publications, 325, s. 65–101. https://doi.org/10.1144/sp325.4Paleogeografická poloha české pánve v paleozoiku.
  7. The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.

Vyzkoušet

Tenhle rod na interaktivních stránkách

Interaktivní

Kdo žil ve stejné době

33 rodů z atlasu má rozsah, který se s tímhle překrývá. Řazeno podle délky překryvu, ne podle abecedy – nahoře jsou tedy ty, se kterými se Ormathops potkával nejdéle.

Snadná záměna

Rody, které vypadají podobně

Phacopida · Pliomeridae

Placoparia

Slepý ordovický trilobit s hrudí připomínající žebra litinového radiátoru. V rokycanských konkrecích se zachoval prostorově, včetně tykadel a obsahu střeva.

Velikost
20–45 mm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen

Phacopida · Dalmanitidae

Dalmanitina

Nejnápadnější trilobit svrchního ordoviku Barrandienu: velké schizochroální oči, dopředu rozšířená glabela a do hrotu vytažený ocasní štít. Jméno rodu nese i fauna, která ordovik uzavírá.

Velikost
30–90 mm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen

Phacopida · Calymenidae

Colpocoryphe

Ordovický kalymenid se zářezem uprostřed předního okraje hlavy. Patří k nejběžnějším trilobitům pražské pánve a z barrandienských exemplářů jsou popsané zbytky trávicí soustavy.

Velikost
20–70 mm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen