trilobiti.info

Phacopida · Calymenina · Pharostomatidae

Prionocheilus

Rouault, 1847

Ordovický trilobit s hrubě hrbolatým povrchem a zoubkovaným předním okrajem hlavy. V české literatuře vystupuje po většinu dvacátého století pod mladším jménem Pharostoma.

Stratigrafický rozsah

469,4-443,1 Ma · ordovik

Střední a svrchní ordovik, stupně darriwil až hirnant. Databázové souhrny s hrubým datováním rod rozprostírají po celé periodě, spolehlivě určený materiál je mladší.

Typový druh
Prionocheilus verneuili Rouault, 1847
Velikost
10–35 mm
Hrudní články
13
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen
Zvětšit2 fotografie

Prionocheilus mendax, RGM.352203, rokle pod Trubskou (Barrandien). Stočený až silně sbalený jedinec vyplňující celý snímek, dobře čitelná žebra thoraxu i hlava. Ostré barevné makro.

Foto: Naturalis Biodiversity CenterLicence: CC0 1.0Úpravy: Zmenšení při zachování poměru stran a převod do formátu WebP.

Zvětšit

Drobný trilobit rodu Prionocheilus v hornině ve dvou pohledech, s měřítkem; sbírkový kus je vedený pod synonymem Pharostoma.

Foto: Oscar Garcia-RuizLicence: CC0 1.0Úpravy: Zmenšení při zachování poměru stran a převod do formátu WebP.

Fotografie rodu Prionocheilus

Foto: Licence:

Úpravy:

Určovací znaky

  1. Přední okraj hlavového štítu nese řadu drobných zoubků, podle kterých je rod pojmenovaný.
  2. Glabela se dopředu zužuje a má tři páry zřetelných postranních laloků.
  3. Povrch schránky je hustě pokrytý hrbolky, které pokračují i na ocasní štít.
  4. Oči jsou malé a posazené blízko glabely; lícní švy jsou gonatoparijní.

Odborné pojmy z těchto vět vysvětluje slovník.

Pozor na záměnu

Ve starší české literatuře vystupuje rod jako Pharostoma. Jde o tatáž zvířata; jméno Prionocheilus má přednost, protože bylo zavedené dřív. Při práci se sbírkovými etiketami je proto nutné počítat s oběma.

Výskyt a způsob života

Prostředí. Jílovité a prachovité sedimenty mělkého až středně hlubokého šelfu. České nálezy pocházejí z ordovických souvrství pražské pánve.

Potrava. Stavba hypostomu odpovídá zvířeti, které sbíralo potravu z povrchu dna. Zoubkovaný přední okraj se někdy dává do souvislosti s hrabáním v sedimentu, přímý doklad ale chybí.

Ve světě. Kromě Čech je rod doložený z Francie, Britských ostrovů, Skandinávie, Iberského poloostrova a Ruska. Rozšíření odpovídá pánvím severního okraje Gondwany a Baltiky.

Způsob života. Lezec po dně: pohyboval se po povrchu dna a potravu sbíral z jeho svrchní vrstvy. Stejně žilo 61 z 87 rodů atlasu.

České lokality

Jméno rodu Prionocheilus odkazuje na řadu drobných zoubků na předním okraji hlavového štítu. Je to znak, který na dobře zachovaném materiálu určí rod okamžitě a na otřelém zmizí jako první.

Podle čeho rod poznáte

Kromě zoubkovaného okraje rozhoduje povrch: schránka je hustě pokrytá hrbolky, které pokračují přes hlavu i ocasní štít. Glabela se dopředu zužuje a nese tři páry postranních laloků oddělených zřetelnými rýhami – stavba typická pro podřád Calymenina, do kterého rod patří.

Oči jsou malé a posazené blízko glabely. Lícní švy jsou gonatoparijní, tedy končí přímo v lícním koutu; tenhle znak odlišuje calymeniny od většiny ostatních fakopidů, kde švy končí před koutem.

Dvě jména pro totéž

Ve starší české literatuře i na muzejních etiketách vystupují tato zvířata jako Pharostoma. Jde o mladší jméno pro tentýž rod; přednost má Prionocheilus, který Rouault zavedl roku 1847. Praktický důsledek: při hledání ve starších pracích a v katalozích sbírek je nutné prohledat obě jména, jinak polovina záznamů unikne.

Podobných dvojic je v barrandienské literatuře víc. Vznikly tím, že se české a francouzské práce z devatenáctého století zabývaly stejnou faunou nezávisle na sobě.

České nálezy

Rod se v pražské pánvi vyskytuje v ordovických jednotkách; hojnější je ve svrchním ordoviku, kde ho provázejí Dalmanitina a Deanaspis. Nejčastěji citovaný materiál pochází ze zahořanského souvrství a ze šáreckých břidlic.

Zařazení

Rod patří do řádu Phacopida. Trilobiti se schizochroálníma očima a proparijními švy.

Zdroje

  1. Jell, P. A. a Adrain, J. M. (2003): Available generic names for trilobites. Memoirs of the Queensland Museum, 48(2), s. 331–551. https://doi.org/10.5281/zenodo.16475295Katalog všech platně zveřejněných rodových jmen trilobitů s typovým druhem, původním nalezištěm a stářím. Web z něj bere typové druhy.
  2. Chlupáč, I. – Brzobohatý, R. – Kovanda, J. – Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.Stratigrafie a vývoj Barrandienu v širším rámci české geologie.
  3. Whittington, H. B. a kol. (1997): Treatise on Invertebrate Paleontology, Part O, Arthropoda 1, Trilobita, Revised. sv. 1. Geological Society of America a University of Kansas.Souhrnná morfologie, terminologie a systematika trilobitů.
  4. Adrain, J. M. (2011): Class Trilobita Walch, 1771. In: Zhang, Z.-Q. (ed.): Animal biodiversity — an outline of higher-level classification. Zootaxa, 3148, s. 104–109. https://doi.org/10.11646/zootaxa.3148.1.15Klasifikace řádů, kterou web používá jako výchozí.
  5. Vaněk, J. – Valíček, J. (2001): New index of the genera, subgenera and species of the Barrandian trilobites. Palaeontologia Bohemiae, 7, s. 1–49.Aktualizovaný soupis barrandienských rodů a druhů.
  6. Barrande, J. (1852–1911): Système silurien du centre de la Bohême. díly I–VIII. vlastním nákladem, Praha a Paříž. https://doi.org/10.5962/bhl.title.14776Základní popisné dílo české paleozoické fauny. Zdroj pro původní popisy většiny barrandienských rodů a pro Barrandovo sledování růstu trilobitů.
  7. The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.

Vyzkoušet

Tenhle rod na interaktivních stránkách

Interaktivní

Kdo žil ve stejné době

36 rodů z atlasu má rozsah, který se s tímhle překrývá. Řazeno podle délky překryvu, ne podle abecedy – nahoře jsou tedy ty, se kterými se Prionocheilus potkával nejdéle.

Snadná záměna

Rody, které vypadají podobně

Phacopida · Calymenidae

Calymene

Jeden z prvních vědecky pojmenovaných rodů trilobitů. Typový druh z anglického Dudley se dostal do městského znaku a lamači ho pod přezdívkou „Dudley bug“ prodávali už v 18. století.

Velikost
15–50 mm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen

Phacopida · Calymenidae

Flexicalymene

Ordovický trilobit se zvonovitou glabelou a třinácti hrudními články, kterého lze najít častěji svinutého než nataženého. V Česku ho zastupuje Flexicalymene incerta ze zahořanského souvrství.

Velikost
20–45 mm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen

Phacopida · Calymenidae

Colpocoryphe

Ordovický kalymenid se zářezem uprostřed předního okraje hlavy. Patří k nejběžnějším trilobitům pražské pánve a z barrandienských exemplářů jsou popsané zbytky trávicí soustavy.

Velikost
20–70 mm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen