Marrolithus

Určovací znaky

1. Hlavový štít obklopuje široký plochý lem prostoupený jamkami uspořádanými do soustředných řad.
2. Oči chybějí, což u čeledi platí bez výjimky.
3. Z lícních koutů vybíhají dlouhé trny, které sahají dozadu za konec těla.
4. Glabela je nafouklá a od lemu ji odděluje hluboká rýha.

Odborné pojmy z těchto vět vysvětluje slovník.

Výskyt a způsob života

Prostředí. Jemné jílovité sedimenty hlubšího šelfu s nízkou energií prostředí. Chybějící oči odpovídají prostředí, kam dopadalo málo světla nebo žádné.

Potrava. Široký lem se vykládá jako součást aparátu, kterým zvíře zpracovávalo částice zvířené nad dnem. Jde o výklad odvozený ze stavby, ne z nálezu potravy.

Ve světě. Kromě Čech je rod doložený z Britských ostrovů, Francie, Iberského poloostrova a severní Afriky. Rozšíření sleduje hlubší pánve na severním okraji Gondwany a v Avalonii.

Způsob života. Obyvatel hlubšího šelfu: obýval hlubší, špatně osvětlené části šelfu. Stejně žilo 8 z 87 rodů atlasu.

České lokality

• Zahořany

Trinukleidi vypadají jako trilobit, kterému někdo přidal široký klobouk. Hlavový štít obklopuje plochý lem prostoupený jamkami, které leží v pravidelných soustředných řadách – a právě jejich počet a rozmístění rozhoduje o určení rodu.

Podle čeho rod poznáte

Rozhoduje lem. U rodu Marrolithus jsou jamky uspořádané do zřetelných soustředných řad a jejich počet je pro druh stálý. Z lícních koutů vybíhají dlouhé trny, které sahají dozadu daleko za konec těla; na desce se často zachovají jen ony a lem, zatímco hruď a ocasní štít chybějí.

Oči rod nemá. U trinukleidů to platí obecně a souvisí s prostředím, ve kterém žili: jemné sedimenty hlubšího šelfu, kam dopadalo málo světla.

K čemu byl lem

Výklad širokého lemu s jamkami není uzavřený. Uvažuje se o filtračním aparátu, který zachycoval částice zvířené nad dnem, o smyslové ploše se štětinkami v jamkách a o mechanické opoře, která zvíře nadnášela nad měkkým sedimentem. Pravidelnost jamek svědčí spíš pro funkci než pro náhodnou stavbu, ale rozhodnout mezi možnostmi zatím nelze. Stejná otázka se vrací u harpetidů, kteří mají lem podobný, i když jinak stavěný.

Kam rod patří

Web řadí trinukleidy do řádu Asaphida podle klasifikace, kterou shrnul Adrain. Část autorů je z asafidů vyjímá a staví je samostatně; databáze Paleobiology Database je vede jako vlastní řád Trinucleida. Rozdíl není v tom, jak zvíře vypadalo, ale v tom, které znaky se považují za rozhodující pro příbuznost.

České nálezy

V pražské pánvi se rod vyskytuje ve svrchním ordoviku, hojněji v zahořanském souvrství. Provázejí ho Dalmanitina a Deanaspis, tedy fauna mělčího prostředí; trinukleidi se do ní dostávají z hlubší části pánve.